Při plynatosti dochází k nadýmání, které způsobuje pocit dyskomfortu v oblasti dutiny břišní. Tím se zvyšuje napětí břišní stěny, jednotlivých vazů a orgánů. Tlak v dutině břišní se stupňuje, vede k bolestem a někdy až křečím. Následkem je flatulence, neboli nadměrný únik plynu. Pokud ovšem k uvolnění plynů nedojde, bolesti se stupňují, zvyšuje se spasticita a objevují se další příznaky.
Plynatost a bolesti břicha jsou brané spíše jako dyskomfort běžného života, nikoliv jako ohrožující stav, kterým se ale mohou stát. A to zejména v případě, kdy má klient poruchu citlivosti a nemusí být schopen rozlišit, zda se jedná o plynatost nebo o celou řadu dalších obtíží – např. zánětlivý proces, poruchu funkce orgánu či jiný proces v dutině břišní, který se projevuje nespecifickou bolestí břicha.
Inspirací pro upozornění na tento problém nám byla také příhoda jednoho klienta, která se mu stala při pobytu v Centru Paraple. „Měl jsem nafouklé břicho, bolelo mě, ale to je takový klasický problém. Dlouhodobě trpím zácpou. Jednou odpoledne se mi začaly zvětšovat spasmy, šly hodně vysoko, až nahoru pod prsa. Večer jsem měl pocit na zvracení, ale myslel jsem, že se jen nemohu vyprázdnit. Následně mě z terapie odeslali na kontrolu k lékaři a odsud mě už vezli rovnou do nemocnice. Když mě položili po několika hodinách čekání na tvrdý stůl, měl jsem tak silné spasmy, že jsem nemohl dýchat a omdlel jsem. Pak začal maraton po špitálech – stomie kvůli špatné průchodnosti střev, zánět varlat a močového měchýře, dekubit, odstranění žlučníku... Trvalo to skoro třičtvrtě roku. Původně to vypadalo jako běžné obtíže s vyprazdňováním a místo toho to byl velmi závažný problém.“
Chvíli poté, co jsme dotazník rozeslali, přišel email s popisem obdobných problémů. Opět citujeme: „Váš dotazník zastihl moji manželku zrovna v období, kdy jsme chodili po různých vyšetřeních. Problémem byly stále častěji se vyskytující bolesti břicha, následně problémy s močením, pravděpodobně i s výkyvy krevního tlaku, křeče v břiše, problémy s vyměšováním atd. Sono objevilo žlučové kameny, které ale nebyly příčinou problému a gastroskopie také neodhalila závažnější příčiny. Následovat měla kolonoskopie pro zjištění možných příčin. K tomuto kroku však nedošlo pro mnohem dynamičtější průběh. Během cca 6 hodin došlo k rapidnímu zhoršení zdravotního stavu. Bolesti břicha, nadýmání a pocity na zvracení. Následovala velmi náročná operace, při níž byl odhalen srůst střev. Chci touto zprávou upozornit na jednu možnou závažnou příčinu bolestí břicha.“

Co jsme z dotazníkového šetření zjistili?

Online dotazník vyplnilo celkem 189 respondentů (149 mužů, 40 žen), nejvíce z nich (celkem 97) s rozsahem míšní léze C2 - Th1. S rozsahem Th1 - L1 pak odpově-dělo 75 respondentů, dalších 17 s rozsa-hem L1 - S1.
Respondenti byli nejčastěji 3 - 17 let na vozíku a mezi jejich nejobvyklejší přidružená onemocnění patřila cukrovka, srdeční onemocnění, onkologická onemocnění, chronické záněty močových cest apod.
Z dotazníků jsme zjistili, že bolestmi břicha trpí 110 dotázaných. Mezi nejčastější projevy těchto bolestí patří pocení a husí kůže, zvýšení spasticity, bolest, tlak či řezání kolem pupku, dále pocit brnění a pálení, pocity těžkosti a nafouknutí či hlasité zvukové projevy. Dalšími příznaky jsou sevření, zhoršená kvalita dýchání nebo pocity na zvracení.
Obtížemi s plynatostí trpí 102 respondentů. Jejich obtíže začaly v polovině případů až po několika letech, přičemž se u většiny z nich nestala žádná zásadní změna, která by k těmto obtížím měla vést.
Vliv na rozvoj obtíží měla např. i změna zdravotního stavu, stravovací a pitný režim, případně operace.
V 35 případech přichází bolest břicha několikrát za týden. Alarmující jsou ale každodenní bolesti nebo neustále (i několikrát denně) se opakující bolesti břicha. Intenzita bolesti je v 78 případech nižší (0 - 5), ve 24 vyšší (5 - 10), přičemž 0 je minimum a 10 je maximum.
Respondenti uvádějí, že jim plynatost přináší jistá omezení v oblasti fyzické, psychické i sociální. Pro někoho banální problém, který však může způsobovat strach např. z docházení do práce či z pobytu ve společnosti.
Poslední otázka byla nasměrována na vyprazdňování a jeho pravidelnost. Získaná čísla jsou alarmující – četnost vyprazdňování je u 12 respondentů pouze 1x týdně, u 75 2x týdně a u 66 3x týdně.

Jak je možné obtíže řešit?

Základem řešení je dobrý vztah, diskrétnost a důvěra mezi klientem a terapeutem. Především proto, aby klient tyto obtíže vůbec zmínil a nehodil je za hlavu.
Fyzioterapeut může klientovi s bolestmi břicha a obtížemi s plynatostí pomoci. Využívá totiž znalosti vzájemného vztahu mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem, tzv. viscerosomatické a somatoviscerální vztahy.
V případě obtíží se na těle objeví reflexní změny (zvýšené napětí kůže, svalů apod.). Ty jsou nejvýraznější v rámci příslušného míšního segmentu. Reflexní změny se v těle řetězí a reaguje na ně celá postura. Říkáme tedy, že každý orgán má svůj vlastní viscerální vzorec, díky kterému si jeho obtíže můžeme vysvětlit.
V praxi viscerální masáž obnáší působení na změnu v napětí vnitřních orgánů, mobilizuje jejich závěsy a působí na bolestivá místa. Celkově tedy pomáhá posunu tráveniny, vede k usnadnění vyprazdňování, uvolnění plynů a následně úlevě od bolesti.
Fyzioterapeut na pomoci klientovi od obtíží úzce spolupracuje s celým multidisciplinárním týmem. Monitoruje se zdravotní stav, pravidelnost vyprazdňování moči i stolice, pitný a stravovací režim, pohybový režim, možné způsoby úlevy od bolesti atd.
Dále je klient zacvičen v autoterapii. Její způsoby, vč. základů teorie, najdete ve zvláštní příloze tohoto vydání.
Závěrem považuji za nutné ještě uvést, že pokud se vám bolesti břicha začnou objevovat častěji a ve větším rozsahu než obvykle, případně se k nim přidají ještě i výše popsané další příznaky, je na čase navštívit lékaře!
Věnujte pozornost svému tělu, ono vám to vrátí. Bude v pořádku a vy se tak budete cítit lépe.